Úvod

Pojistné podvody – nekončící téma
(4.4.2018)

Pojišťovny sdružené v České asociaci pojišťoven (ČAP) prověřily v roce 2017 celkem 18 141 podezřelých pojistných událostí, ve kterých odhalily pojistné podvody v úhrnné hodnotě 1,23 mld. Kč. V roce 2017 převládly odhalené pojistné podvody v oblasti pojištění vozidel, o rok dříve dominovaly podvody u pojištění osob. Pravděpodobnost odhalení pojistného podvodu v loňském roce opět vzrostla z důvodu zvyšování intenzity boje proti tomuto druhu kriminality. Pojišťovny roku 2017 prošetřily o 13 % více pojistných událostí a prokázaly o 1 % větší finanční objem pojistných podvodů. Průměrná výše uchráněného případu prokázaného pojistného podvodu narostla z 146 000 Kč na 163 000 Kč, což představuje významný nárůst, o 11 %.

Všechny šetřené případy pojistných podvodů ve specifikovaných oborech pojištění – 2017

Obor pojištění

Počet případů

(ks)

Meziroční změna

Výše prokázané hodnoty (v tis. Kč)

meziroční změna

Pojištění vozidel

7 923

137 %

360 853

109 %

Pojištění majetku

1 924

109 %

396 558

89 %

Pojištění odpovědnosti

907

109 %

267 152

112 %

Pojištění osob

7 387

96 %

205 754

102 %

Celkem

18 141

113 %

1 230 316

101 %

Na rozdíl od roku 2016, kdy se nejvíce případů prověřovalo v pojištění osob, převládá v roce 2017 nejvíce šetřených případů pojistného podvodu v ‚tradičním‘ odvětví – pojištění vozidel. V segmentu pojištění vozidel bylo přezkoumáno 7923 podezřelých případů a pojišťovny zde uchránily před podvodníky 361 mil. Kč, s průměrnou výší jednoho uchráněného případu 130 000 Kč, což představuje meziroční růst o 37 %. Pojištění vozidel dominuje statistice ČAP nejen kvůli počtu prověřovaných pojistných událostí, ale i kvůli 9 % meziročnímu nárůstu prokázané hodnoty. V rámci pojištění vozidel narůstá množství šetřených případů zejména u majetkových škod povinného ručení (+59 %), a u rizika havárie z havarijního pojištění (+24 %) naopak klesá počet případů u škod na zdraví z povinného ručení (–17 %) a případů odcizení vozidel (–35 %). Největší objem podvodně nárokovaných škod, přesahující částku 663 mil. Kč, pak byl odhalen v pojištění majetku a odpovědnosti, kde navíc v roce 2017 došlo meziročně k  9% růstu počtu prověřovaných událostí, a to na 2831 případů.

ČAP, 2017 celé, podvody  

ČAP a pojišťovny v prevenci a odhalování tohoto protiprávního jednání vytvářejí maximální úsilí, včetně vývoje a zdokonalování systémů na odkrývání pojistných podvodů. ČAP za tímto účelem vyvinula a provozuje systémy pro výměnu informací o podezřelých okolnostech (SVIPO a SVIPO II), do kterých se mohou zapojit všechny komerční pojišťovny působící na českém pojistném trhu bez ohledu na své členství v asociaci. SVIPO II představuje informační systém poskytující pojišťovnám podporu v boji proti pojistnému podvodu v oblasti pojištění osob, konkrétně životního pojištění. Systém zajišťuje podporu jak v rovině prevenční, tak v rovině detekční a navazuje na systém SVIPO. Ten slouží pro detekci protiprávního jednání v oblasti motorových vozidel, kde dokáže rozpoznat pojistné události, u nichž se vyskytuje vysoké procento pravděpodobnosti, že by se mohlo jednat o protiprávní jednání. Pojistný podvod je trestným činem už 20 let a hrozí za něj až 10 let vězení. Pojistný podvod je trestným činem namířeným proti majetku a do trestního zákona se dostal s účinností od 1. ledna 1998. Schválená novela tehdy vyslyšela volání pojistitelů po důslednější možnosti postihu pojistných podvodů, která by odpovídala běžné trestní praxi ve státech Evropské unie, kde již byl pojišťovací podvod předmětem přísného trestního postihu. Legislativní úprava zároveň reagovala na negativní trendy ve vývoji kriminality, na vzrůstající odbornost pachatelů a současně na aplikační problémy. Pojistného podvodu se dopustí ten, kdo při sjednávání nebo změně pojistné smlouvy uvede nepravdivé či hrubě zkreslené informace nebo zamlčí důležité údaje. Pojistným podvodem však je i úmyslně vyvolaná pojistná událost či jednání, které by vedlo ke zvýšení vzniklé škody. Za spáchání pojistného podvodu lze uložit trest odnětí svobody v rozmezí 2–10 let, zákaz činnosti, propadnutí věci anebo peněžitý trest.(Zdroj: ČAP)

Finanční gramotnost v Evropě

Podle loňské studie 45 % Rakušanů uvádí, že se jim v životě nedostalo finančního vzdělání. V Německu je tento podíl ještě vyšší: bez potřebných vědomostí se cítí být 51 % respondentů. Nejvíce lidí bez finančních informací je však ve Velké Británii: 56 %. Naopak nejméně finančně nevzdělaných lidí je poněkud překvapivě v Rumunsku. Podobný výzkum proběhl i v roce 2013 celkem ve třinácti evropských zemích. Bohužel během čtyř let se průměr všech zemí zhoršil ze 47% na 49 %. Přitom zatímco se finanční vzdělání zhoršovalo například právě ve Velké Británii, Belgii, Francii, Itálii a v Polsku, opačným, tedy pozitivním vývojem prošly Španělsko, Rakousko, Německo nebo Lucembursko. Jen každý čtvrtý respondent (25 %) se ve škole učil něco o zacházení s penězi. Přitom ale zájem o školní vzdělání ohledně nakládání s finančními prostředky je vysoké: například 82 % všech Rakušanů je přesvědčeno, že zprostředkování vědomostí o financích je úkolem školy. Právě v sousedním Rakousku se ukazuje pozitivní trend: ve skupině dotázaných ve věku 18-24 let: v roce 2013 mělo finanční znalosti ze školy 41 % osob, loni už 47 %. Aktuální průzkum proběhl koncem roku 2017 v uvedených zemích formou on-line a shrnul výsledky celkem 13 000 respondentů ve věku od 18 let. (Zdroj: ING International a agentura Ipsos).

zobrazit všechny aktuality